Milí žáci a učitelé,

s posledním srpnovým dnem jsme se nadobro rozloučili s minulým školním rokem a první den měsíce září zahájil nový školní rok. Čekají nás v něm mnohé události, o nichž předem víme, ale také ty, které jsou zatím ve hvězdách. 

Můžeme si být jisti jen nejistotou kvůli stále přítomné hrozbě pandemie, o tom ale později. Nemohu si totiž odpustit, abych se aspoň pár slovy nevrátil k uplynulému školnímu roku. Prožili jsme v něm něco zcela nečekaného a dosud nepoznaného, a to bez ohledu na věk, neboť natolik rychlé celosvětové šíření infekční nemoci si nepamatuje nikdo z žijících, COVID-19 mezi námi nemá pamětníky. Čelili jsme tedy v uplynulém školním roce těžké zkoušce, stála nás mnoho sil a nervů, nelehké práce i vynalézavosti. Každého z nás se ta doba zajisté dotkla po svém, ale přesto si to neodpustím a řeknu, že všechno zlé je k něčemu dobré. Dlouho jsme mohli v médiích slýchat nebo číst, že vzdělávání potřebuje zásadní reformu, naše pozornost k těmto slovům a úvahám pochopitelně poněkud ochabovala. Ani jsme se však nenadáli a museli jsme v březnu uzavřít školy a přistoupit k distančnímu vzdělávání. Mám za to, že reforma školství tím tak trochu začala, aniž bychom si to opravdu přáli, natož to plánovali. Situace nás přinutila učit se novým dovednostem v užívání moderních technologií. Jako učitelé a žáci jsme si mohli naostro vyzkoušet, co obnáší Home Office, poznat jeho klady a zápory. Víme už teď, nakolik nám práce z domova vyhovuje či ne. U vás, žáků, to může být zkušenost k nezaplacení, která se promítne do vašeho rozhodování o volbě budoucích zaměstnavatelů. Nové trendy ve stylu práce a moderní technologie se vám totiž vzhledem k vašemu věku po ukončení studia nebudou vyhýbat. Možná si teď budeme docházky do školy více vážit. Každodenní setkávání na půdě školy je přece jen asi efektivnější formou práce a nezbytnou podmínkou k udržení vlastní pracovní disciplíny. Důležitý je také sociální rozměr, který přináší osobní kontakt. Nepochybuji, že jsme si mnohdy navzájem chyběli…